Fáze prvních krůčků

Jakmile se poprvé postaví na nohy, začne dítě vidět svět i vás trochu jinak.

I když je dítě pro chůzi dokonale vybaveno a už nějakou dobu je na ni připraveno, je přechod od lezení k stání, přešlapování a konečně k chůzi dlouhý proces. Každý krůček vyžaduje značnou dávku sebedůvěry. Některé děti jsou kurážné a naučí se chodit v 11 nebo 12 měsících. Jiným to může trvat dvakrát tak dlouho. Může se stát, že se vaše dítě víc soustředí na rozvoj řeči a nemá čas na dlouhou fyzickou námahu.

To je úplně normální – není potřeba závidět dítěti od sousedů, které se už vesele batolí po zahradě. Za žádných okolností se nesnažte vývoj svého dítěte urychlit. Zapomeňte na dětská chodítka: můžou způsobit otlučená kolínka, vybočené nožky, vady chodidel, nebo dokonce úrazy zad. Kromě toho je dítě velmi citlivé na známky nespokojenosti na vaší straně, což nijak nepřispívá k sebedůvěře, kterou pro další vývoj potřebuje. Je lepší podporovat dítě v tom, aby se snažilo o to, co mu už jde, na co je už připravené a kde může snáze dosáhnout úspěchu.

Jakmile k tomuto velkému vývojovému skoku dojde a vaše dítě bude schopné chodit, okamžitě se změní celý jeho pohled na svět. Protože bude umět měnit místa a polohy, bude se na věci dívat z různých perspektiv. A s touto schopností si bude stále více uvědomovat samo sebe. Bude více vnímat sebe a ostatní jako jednotlivé osobnosti. Začne se zajímat o to, co je „já“, „ty“, „tvoje“ a „moje“. To je také čas, kdy musíte zavést opatření, aby nedošlo k úrazu. Týká se to zábradlí, zabezpečení oken, balkonů a schodů. Někdy je pro zamezení úrazu dítěte také důležité laskavé, ale rozhodné „ne“.